VYKRÁDAČI KAPLIČEK
Občanské sdružení Zálužné nedávno Městu Vítkov napsalo:
Věci z inventáře kaple V Zálužném dne 24.6.2014
Dne 20.12.2013 byla na úřední desce umístěna pod č. 291/2013 Veřejná vyhláška o nalezení opuštěné věci.
Byl zde uveden m.j. také seznam předmětů z kaple v Zálužném. Dnem 20.6.2014 uplynula doba 6 měsíců, ve které se mohli ti, kdo se pokládají za majitele těchto věcí, přihlásit a doložit své vlastnictví.
Občanské sdružení Zálužné žádá, aby bylo účastníkem řízení, v němž se bude rozhodovat o případném navracení předmětů z mobiliáře těm, kdo by se o ně přihlásili.
Svou přítomností při řízení o vydávání věcí a případném prokazování vlastnictví, chceme zabránit takovému postupu, kdy by byly nepovolaným osobám vydány věci z mobiliáře kaple, které jsou jejím původním inventářem. Máme za to, že by všechny tyto předměty měly zůstat, tak jako kaple samotná, v majetku města a sloužit svému původnímu účelu v kapli v Zálužném nebo v jiných církevních objektech.
Děkujeme
Mgr. Petr Zahnaš
místopředseda občanského sdružení Zálužné
A obratem nám přišla odpověď:
Dobrý den, 27.6.2014
dnes mi přišly do pošty vaše emaily týkající se inventáře sakrálního mobiliáře, který ve svém dopise popisujete níže. Ve stanovené lhůtě se o věci z mobiliáře nikdo nepřihlásil, z toho vyplývá, že se staly majetkem města.
Než budou zařazeny do majetku města, budou muset být vytřízeny na ty, co budou sloužit dál, ty budou muset být oceněny a na ty, které do majetku zařazovat nebudeme. To bude nějakou dobu trvat, neboť o zařazení do majetku města bude muset rozhodnout ZM.
S pozdravem
Ing. René Kyšák
vedoucí finančního odboru
Město Vítkov - Městský úřad Vítkov
náměstí Jana Zajíce 7
749 01 Vítkov
Takže v zákonem stanovené lhůtě se o žádné předměty z mobiliáře záluženské kaple nikdo nepřihlásil. Je to pozoruhodné po tom, co se odehrálo na konci minulého a v letošním roce. Občanské sdružení Zálužné a jmenovitě jeho místopředseda, byli loni na podzim jednou „velmi milou paní oblíbenou mezi chataři i starousedlíky“ nařčeni, že vykradli kapli v Zálužném. A ukrást z kaple, podle jejího tvrzení, měli její věci. Věci, které tam prý dala ona. A jmenovitě jí ty její věci měl ukrást a prodat do Polska místopředseda sdružení. [1]) A byl tou velmi milou a oblíbenou paní veřejně označen za zloděje a lháře. Ukradl prý její věci, které údajně byly jejími rodinnými památkami. [2]) A navíc na celé sdružení ta milá paní již v létě 2013 podala trestní oznámení, protože prý vykradlo její kapličku. Další udání z její strany směřovalo na odbor životního prostředí MěÚ, neboť prý sdružení vykácelo údajně její cypřiš marocký. [3]) Všechna tato udání byla, jako nedůvodná a nesmyslná, policií i OŽP MěÚ Vítkov, pochopitelně odložena.
Ta paní se o věci z kapličky, které byly údajně její, loni určitě zcela právem zajímala. Proto jí také bylo panem starostou vysvětleno, že další postup města v dané věci bude následující: aby se vyjasnilo, čí je inventář kaple, město na úřední desce zveřejní seznam celého inventáře, [4]) jako věcí nalezených. A každý, kdo mezi takto zveřejněnými předměty najde něco svého, má možnost se do 6 měsíců o své předměty přihlásit. Zveřejněno bylo dne 20.12.2013 a do 20.6.2014 se, kupodivu, nikdo o nic z inventáře kaple nepřihlásil. Pozoruhodné, že? Ale typické.
Typické pro onu alabastrově bílou, čistou a neposkvrněnou „velmi milou paní, oblíbenou mezi chataři i starousedlíky.“ Nic jiného se od ní a jejích souputníků, jí podobných „rodových chatařů,“ ani nedalo čekat. Nic než zapšklost, nenávist a snaha za každou cenu poplivat ty, kdo na rozdíl od nich samotných, pro obec něco dělají. Protože jedině v tom je jejich smysl života. Kdyby se tak nechovali, měli by pocit, že žijí zbytečný život. A nám nezbývá, než ty nešťastníky politovat.
To všechno jsme napsali, aby bylo jasno. Jasno těm, kdo jasno mít chtějí. Plivance se sice dají umýt, ale jakási slizká skvrna po nich zůstane. A na to plivající spoléhají. Proto neúnavně plivou. Víme, že nenávist a bytostná snaha škodit a ubližovat, se těžko zvládá. Takže si teď počkáme, odkud na nás zase někdo nějaký alabastrový plivanec pošle...
Seminář rodových chatařů a alabastrů na téma: plivání horní skupinou úhlů (ilustrační foto).
[1] Viz Pivní list č. 1-2014
[2] Památkami rodiny aktivního komunistického funkcionáře, poválečného dosidlovacího komisaře, funkcionáře a dlouhodobého předsedy národního výboru. Ten, jako člen výboru VO KSČ, již 26. listopadu 1968, na schůzi vyjádřil „plně souhlas s politikou KSČ“ a dne 11. března 1969, znovu aktivně vyjádřil plnou podporu politice KSČ, založené na marx-leninských zásadách. To vše se můžeme dočíst v obecní kronice. Není tedy divu, že již od padesátých let doma určitě schraňovali mnohé předměty, které bylo posléze vhodné umístit do kapličky.
[3]Tato dřevina nikdy nebyla JEJÍ; stejně jako kaple. Obojí, i okolní pozemek, patří městu. A tu proschlou thuji, rostoucí před kaplí, odstranili v r. 2013 pracovníci TS Vítkov při pracích na opravách kaple. Navíc: taková dřevina – cypřiš marocký – podle vyjádření dendrologů a odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny, u nás neexistuje. A jak nás upozornil jeden z návštěvníků našich stránek, "...jedná se o vzácný endemit z údolí řeky Oued n'Fiss, v pohoří Atlas v západním Maroku." Nikde na světě, než právě v tomto údolí v Maroku, tedy neroste. Protože je endemitem. Podle vyjádření dalších odborníků (jejichž jména jsou autorům známa a na požádání na ně můžeme odkázat) růst v našich podmínkách ani nemůže. Vzhledem ke klimatickým podmínkám. Přesto jediný exemplář mimo toto marocké údolí prý rostl, podle tvrzení oné paní, před kaplí v Zálužném. Nebo že by si to snad ta paní, podobně jako to, že kaple i s inventářem, stejně tak jako tato dřevina jsou její, vymyslela?
[4] Správnost a úplnost tohoto seznamu ona velmi milá paní ověřila v roce 2009 svým podpisem.